O dějinách Kladska vyprávějí nejen nejvýznamnější památky a turistické atrakce města, ale také méně známá místa, téměř zapomenutá, tajemná a záhadná.

Putování zapomenutou stezkou můžete zahájit tím, že se ze severní strany náměstí pustíte dolů ulicí Czeska. Jde o nejstarší dopravní tepnu města, kdysi tvořící část hlavní trasy spojující Prahu s Vratislaví. Bohužel tato ulice velice utrpěla, když bylo v 50. a 60. letech 20. století nutné zdemolovat historické městské domy. Na zdech budov se začaly objevovat praskliny a pukliny, což bylo způsobeno sesouváním půdy vymývané vodou stékající z tvrze a existencí sítě podzemních chodeb pod městem. Akce zajišťující podzemí probíhající v 60. a 70. letech umožnila zachránit jen část kladského historického centra. Na ul. Czeska se dochoval zajímavý příklad městské architektury, stavěné nejen měšťany ale i příslušníky aristokracie - palác rodu Wallisů, pocházejících z Irska a Walesu, ze sedmnáctého století. Zde se v roce 1800 zastavila pruská královna Luisa během návštěvy Kladska a přivítalo ji zde 36 dělových salv. Ulice kdysi vedla k jedné z městských bran - České bráně.

Když na konci ulice odbočíme doleva, ocitneme se v ul. Armii Krajowej. Na její levé straně můžeme vidět dochované fragmenty portálu několika historických domů. Rozpoznáme na nich reliéfy - nůžky a košili nebo kaftan - symboly krejčího a soukeníka.

Dále jdeme doprava ul. Muzealna do ul. Traugutta. Zde se na okraji parku nachází zajímavá památka - kámen s vyobrazením klobouku, kterému se říká „Napoleonův kámen”.  Pověsti říkají, že připomíná místo, kde vítr srazil Napoleonovi z hlavy klobouk. Ale francouzský vojevůdce v Kladsku nikdy nebyl. Ve skutečnosti je kámen pomník připomínající německé teritoriální výboje v Africe a klobouk je tropická pokrývka hlavy německých koloniálních vojsk. Pomník byl odhalen 19. září 1937 z iniciativy Německého svazu koloniálních bojovníků (Deutscher Kolonialkriegerbund). Dnes setřený nápis na kameni hlásal: „Gedenkt unserer Kolonien”.

Nedaleko křižovatky s dnešní ul. Wojska Polskiego se dříve nacházela Zelená městská brána. Když se podíváme vlevo na zeď obíhající Gymnázium Boleslava Chrabrého, uvidíme mramorovou kočku odpočívající na otevřené knize. Jde o hrdinu kladské pohádky „Tajemnica i czary Glacelli” (Tajemství a kouzla Glacelly) napsané Ladou Ponikowskou a Martou Zilbert. Jiné kočky, spojené s knihami kladských autorek, můžeme spatřit během dalšího putování.

Na pravé straně se na malém náměstíčku nachází pamětní deska na místě, kde stála kladská synagoga vypálená nacistickými bojůvkami během „křišťálové noci“ z 9. na 10. listopadu 1938.

Když sejdeme dolů ul. Zawiszy Czarnego, mineme vlevo charakteristickou budovu školy z roku 1910 se zajímavě zdobenými portály a s kopulí astronomické pozorovatelny. Napravo, na zdi obklopující komunitní školu uvidíme další pohádkovou kočku - žebráka, a při vstupu do ní ještě jednu - se studentským biretem na hlavě.

Po lávce přes Mlynóvku přejdeme do ul. Daszyńskiego. Když uděláme pár kroků doprava, uvidíme moderní skleněný monument s reklamou pojišťovací společnosti, který v sobě ukrývá tajemství dávných staletí. V roce 1902 zde obyvatelé Kladska vystavěli pomník generálu Friedrichu Wilhelmovi von Götzen. Monument vyjadřoval vděčnost kladských obyvatel za obranu města během napoleonských válek. V roce 1949 byl pomník hraběte von Götzen proměněn v symbol polsko-sovětského přátelství a projev vděčnosti k Rudé armádě. Po roce 1989 byla pěticípá hvězda zakončující obelisk odstraněna a pomník proměněn v reklamní sloup podle návrhu Tomasze Urbanowicze, vratislavského umělce a architekta.

Při návratu směrem k historickému centru podél zdi kláštera minoritů si můžeme prohlédnout bannery představující zajímavá témata spojená s historií Kladska a ul. Daszyńskiego. Plachty představují např. povodeň, odsun Němců, Kladsko ve filmu nebo Kladsko v dobách PLR. Na Minoritském náměstí (plac Franciszkański) hned za zády sv. Františka z Assisi usedly na zeď další dvě pohádkové kočky.

Pokud se budeme držet směrem k ul. Grottgera, uvidíme ve výklenku na zdi kostela Panny Marie Růžencové expresivní sochu sv. Kryštofa , signovanou kladským sochařem Franzem Wagnerem v roce 1930. Stejný umělec je autorem reliéfu nad portálem domu „U Vlka” v ul. Grottgera č. 5

Vlk se proslavil, když se během velké povodně 7. července 1997 (7.7.1997) tato část města ocitla pod vodou. Tehdy si lidé vzpomněli, že v roce 1975 místní jasnovidec, kterému se říkalo Filipek, předpověděl, že až se seběhnou tři sedmičky, vlk se napije vody. Jiná předpověď zase údaje hlásala, že během ještě silnější povodně se vody napije kladský lev. Filipek bohužel neprozradil, o kterého lva jde.

Lva můžeme vidět na fontáně na náměstí, směrem k němuž přejdeme po gotickém mostě sv. Jana. Mezi na něm stojícími sochami ta první zprava představuje sv. Františka Xaverského - patrona Kladska. Ocitla se zde v roce 1714 jako votivní dar v souvislosti s epidemií, která zasáhla město. Světce provázejí postavy tří nemocných a Inda - symbolizujícího misionářskou činnost svatého na Dálném východě.

Putování zapomenutou stezkou zakončíme z krásné barokní městské kašny s fontánou, jejíž centrální část zaujímá kladský lev s charakteristickým dvojitým ocasem. Legendy původ této prazvláštní anatomie vysvětlují různě.

V Kladsku se ještě nachází mnoho dalších zajímavých míst, které stojí za prohlídku během putování po zapomenuté stezce. Nejzvídavější turisté je jistě bez problémů naleznou.