Kłodzko - www.klodzko.pl

Kladsko (Kłodzko) je nejstarší a největší město kladského regionu. Jeho rozvoj a význam v mnohém ovlivnila strategická poloha mezi údolím Kladské Nisy a Pevnostní horou (Góra Forteczna, 369 m n. m.). Od středověku bylo město komunikačním, obranným a obchodním centrem. Dějiny Kladska utváří společná historie Čechů, Němců a Poláků, katolíků, protestantů, Židů, řemeslníků, kupců, řeholníků a vojáků. Dnešní Kladsko je jedním z nejkrásnějších měst Dolního Slezska, je to kulturní a turistické centrum polsko-českého příhraničí. Vděčí za to minulým staletím, kdy se rozvíjelo na pomezí kultur, náboženství a profesí.

První zmínka o městě pochází z „Kosmovy kroniky české“. Stojí v ní, že v roce 981 zemřel otec. sv. Vojtěcha, český kníže Slavník, v jehož vlastnictví byl hrad nazvaný castellum Kladsko ležící na břehu Nisy. Archeologické nálezy a historické dokumenty týkající se dané oblasti však dokládají, že hrad na jantarové stezce mezi Polskem a Čechami musel stát mnohem dříve.

V 11. století se Kladsko stává předmětem častých polsko-českých sporů a střídavě je v rukou Piastovců nebo Přemyslovců. Roku 1114 dřevěný hrad celkově vypálil český kníže Soběslav, který již v roce 1129 staví hrad znovu, tentokrát částečně zděný. Na základě mírové dohody předává Boleslav Křivoústý 30. května 1137 Kladsko Soběslavovi, a na několik desetiletí se tak panství ocitá pod českou nadvládou. V roce 1200 je tu kromě hradu i trhová osada, dva kostely a nemocnice. Za vlády českého krále Přemysla Otakara II., mezi lety 1253–1278, je pak na místě původní osady na základě německého práva založeno město. Nejstarší dochovaný dokument s městskou pečetí pochází z roku 1305. Ve 14. století zasahují Kladsko četné katastrofy: epidemie, požáry a povodně, z nichž nejtragičtější postihla město v roce 1310. Padlo jí tehdy za oběť více než tisíc osob. I přes tyto potíže zažívá město ekonomický rozkvět, zejména díky tomu, že mu byla udělována další práva. V té době je v Kladsku jedna z nejlepších škol ve Slezsku a klášterní knihovna. Dochází k rozvoji řemeslnických cechů, kterých je ve městě již více než 30. Počátek 15. století je obdobím husitských válek. V roce 1428 město odolává nájezdům husitských oddílů, ale již roku 1453 se stává majetkem husitského krále Jiřího z Poděbrad. Ten v roce 1459 povýšil celou oblast Kladska na samostatné hrabství.

16. století je obdobím rozkvětu Kladska, ale rovněž érou častých povodní a požárů. V roce 1526 se město dostává pod vládu habsburské dynastie. O jeho rozvoj se nejvíce zasloužil kníže Arnošt Bavorský (od roku 1549). Ve druhé polovině 16. století se v centru města nacházelo 275 nemovitostí, včetně mnoha renesančních zděných domů. Než se Kladsko stalo jedním z dějišť třicetileté války (1618–1648) mezi katolíky a protestanty, žili ve městě téměř výhradně protestanti. Několik týdnů trvající obléhání Kladska vojskem válčícím na straně katolického krále Ferdinanda II. skončilo v roce 1622 kapitulací. Obrovské materiální i lidské ztráty uvrhly město na několik desetiletí do hluboké hospodářské krize. V té době se však do Kladska opět dostali jezuité. A díky nim zde vzkvétalo školství a intelektuální a kulturní život.

Další důležitou etapou v dějinách města byla první slezská válka (1740–1742) mezi Rakouskem a Pruskem.  Ve sporu o Slezsko zvítězil Fridrich II. Veliký, a roku 1742 se tak Kladské hrabství na více než 200 let dostalo pod pruskou nadvládu. Z Kladska se stalo posádkové město. Systém městského opevnění včetně pevnosti byl od té doby rozšiřován a zpevňován a v té době vznikl mj. donjon. Během napoleonských válek (1803–1815) Francouzi pod vedením Jérôma Bonaparta po několikaměsíčních bojích v červnu roku 1807 donutili obránce pevnosti kapitulovat, a to i přes její vynikající obranný systém. Kladsko však i nadále zůstává pod pruskou nadvládou. Ve druhé polovině 19. století se Kladsko začíná úspěšně rozrůstat za hranice městských hradeb, čímž ztrácí svůj čistě vojenský charakter. V té době vznikl mimo jiné vodovod (1886), byla sem přivedena železniční trať (1874) a bylo postaveno vězení (1887) a soud (1897). Tuto etapu přerušilo vypuknutí 1. světové války a později meziválečná krize. Městu se však velké dění vyhýbalo a život zde plynul celkem normálně.

Za 2. světové války bylo v kladské pevnosti zřízeno nechvalně proslulé vězení, kde byli drženi váleční zajatci a němečtí dezertéři. Od roku 1944 tam působila i zbrojovka koncernu AEG, která vyráběla součásti do ponorek (U-boot) a do raket V1 a V2. 2. června 1945 převzalo správu nad městem Polsko a většina německých obyvatel byla vysídlena. Z nejdůležitějších událostí poválečného období je třeba zmínit akci na záchranu starého města v letech 1958–1976 a tisíciletou povodeň z roku 1997. V noci ze 7. na 8. července 1997 v důsledku silných dešťů stoupla hladina Kladské Nisy o více než 8,7 m nad obvyklou úroveň a řeka zatopila ulice a zničila mnoho budov, zejména v okolí ostrova Piasek a ve východní části města.

Stopy mnohých z těchto událostí možná na první pohled nejsou patrné, jsou však v Kladsku přítomné. Atmosféru více než tisíciletého města můžeme pocítit téměř na každém kroku.

Kladsko (Kłodzko) je nejstarší a největší město kladského regionu. Jeho rozvoj a význam v mnohém ovlivnila strategická poloha mezi údolím Kladské Nisy a Pevnostní horou (Góra Forteczna, 369 m n. m.). Od středověku bylo město komunikačním, obranným a obchodním centrem. Dějiny Kladska utváří společná historie Čechů, Němců a Poláků, katolíků, protestantů, Židů, řemeslníků, kupců, řeholníků a vojáků. Dnešní Kladsko je jedním z nejkrásnějších měst Dolního Slezska, je to kulturní a turistické centrum polsko-českého příhraničí. Vděčí za to minulým staletím, kdy se rozvíjelo na pomezí kultur, náboženství a profesí.

První zmínka o městě pochází z „Kosmovy kroniky české“. Stojí v ní, že v roce 981 zemřel otec. sv. Vojtěcha, český kníže Slavník, v jehož vlastnictví byl hrad nazvaný castellum Kladsko ležící na břehu Nisy. Archeologické nálezy a historické dokumenty týkající se dané oblasti však dokládají, že hrad na jantarové stezce mezi Polskem a Čechami musel stát mnohem dříve.

V 11. století se Kladsko stává předmětem častých polsko-českých sporů a střídavě je v rukou Piastovců nebo Přemyslovců. Roku 1114 dřevěný hrad celkově vypálil český kníže Soběslav, který již v roce 1129 staví hrad znovu, tentokrát částečně zděný. Na základě mírové dohody předává Boleslav Křivoústý 30. května 1137 Kladsko Soběslavovi, a na několik desetiletí se tak panství ocitá pod českou nadvládou. V roce 1200 je tu kromě hradu i trhová osada, dva kostely a nemocnice. Za vlády českého krále Přemysla Otakara II., mezi lety 1253–1278, je pak na místě původní osady na základě německého práva založeno město. Nejstarší dochovaný dokument s městskou pečetí pochází z roku 1305. Ve 14. století zasahují Kladsko četné katastrofy: epidemie, požáry a povodně, z nichž nejtragičtější postihla město v roce 1310. Padlo jí tehdy za oběť více než tisíc osob. I přes tyto potíže zažívá město ekonomický rozkvět, zejména díky tomu, že mu byla udělována další práva. V té době je v Kladsku jedna z nejlepších škol ve Slezsku a klášterní knihovna. Dochází k rozvoji řemeslnických cechů, kterých je ve městě již více než 30. Počátek 15. století je obdobím husitských válek. V roce 1428 město odolává nájezdům husitských oddílů, ale již roku 1453 se stává majetkem husitského krále Jiřího z Poděbrad. Ten v roce 1459 povýšil celou oblast Kladska na samostatné hrabství.

16. století je obdobím rozkvětu Kladska, ale rovněž érou častých povodní a požárů. V roce 1526 se město dostává pod vládu habsburské dynastie. O jeho rozvoj se nejvíce zasloužil kníže Arnošt Bavorský (od roku 1549). Ve druhé polovině 16. století se v centru města nacházelo 275 nemovitostí, včetně mnoha renesančních zděných domů. Než se Kladsko stalo jedním z dějišť třicetileté války (1618–1648) mezi katolíky a protestanty, žili ve městě téměř výhradně protestanti. Několik týdnů trvající obléhání Kladska vojskem válčícím na straně katolického krále Ferdinanda II. skončilo v roce 1622 kapitulací. Obrovské materiální i lidské ztráty uvrhly město na několik desetiletí do hluboké hospodářské krize. V té době se však do Kladska opět dostali jezuité. A díky nim zde vzkvétalo školství a intelektuální a kulturní život.

Další důležitou etapou v dějinách města byla první slezská válka (1740–1742) mezi Rakouskem a Pruskem.  Ve sporu o Slezsko zvítězil Fridrich II. Veliký, a roku 1742 se tak Kladské hrabství na více než 200 let dostalo pod pruskou nadvládu. Z Kladska se stalo posádkové město. Systém městského opevnění včetně pevnosti byl od té doby rozšiřován a zpevňován a v té době vznikl mj. donjon. Během napoleonských válek (1803–1815) Francouzi pod vedením Jérôma Bonaparta po několikaměsíčních bojích v červnu roku 1807 donutili obránce pevnosti kapitulovat, a to i přes její vynikající obranný systém. Kladsko však i nadále zůstává pod pruskou nadvládou. Ve druhé polovině 19. století se Kladsko začíná úspěšně rozrůstat za hranice městských hradeb, čímž ztrácí svůj čistě vojenský charakter. V té době vznikl mimo jiné vodovod (1886), byla sem přivedena železniční trať (1874) a bylo postaveno vězení (1887) a soud (1897). Tuto etapu přerušilo vypuknutí 1. světové války a později meziválečná krize. Městu se však velké dění vyhýbalo a život zde plynul celkem normálně.

Za 2. světové války bylo v kladské pevnosti zřízeno nechvalně proslulé vězení, kde byli drženi váleční zajatci a němečtí dezertéři. Od roku 1944 tam působila i zbrojovka koncernu AEG, která vyráběla součásti do ponorek (U-boot) a do raket V1 a V2. 2. června 1945 převzalo správu nad městem Polsko a většina německých obyvatel byla vysídlena. Z nejdůležitějších událostí poválečného období je třeba zmínit akci na záchranu starého města v letech 1958–1976 a tisíciletou povodeň z roku 1997. V noci ze 7. na 8. července 1997 v důsledku silných dešťů stoupla hladina Kladské Nisy o více než 8,7 m nad obvyklou úroveň a řeka zatopila ulice a zničila mnoho budov, zejména v okolí ostrova Piasek a ve východní části města.

Stopy mnohých z těchto událostí možná na první pohled nejsou patrné, jsou však v Kladsku přítomné. Atmosféru více než tisíciletého města můžeme pocítit téměř na každém kroku.

Víte, že:

  • Podle některých zdrojů v Kladsku v roce 1398 vznikl Floriánský žaltář (Psałterz floriański) – jedna z nejstarších památek polského písemnictví.
  • V roce 1800 pobýval v Kladsku během své cesty po Slezsku John Quincy Adams, pozdější šestý prezident Spojených států amerických.
  • Důležitým zaměstnáním místních obyvatel bylo pivovarnictví; v roce 1410 mělo až 190 domů právo vařit tento nápoj a do roku 1945 ve městě existovalo 8 pivovarů.
  • V Kladsku se natáčela 18. a 21. epizoda slavného polského seriálu Čtyři z tanku a pes.

Slavné postavy spojené s Kladskem:

  • sv. Vojtěch (956–997) – jeho otec Slavník byl v 10. století majitelem kladského hradu
  • Arnošt z Pardubic (1297–1364) – první pražský arcibiskup a kancléř Univerzity Karlovy se narodil a je pochován v Kladsku
  • Anna Zelenay (1925–1970) – kladská básnířka
  • Emil Czech (1908–1978) – polský voják, který při dobytí Monte Cassina v roce 1944 odehrál na troskách kláštera mariánský hejnal

informacja o dofinansowaniu z UE

Projekt "Budowa innowacyjnych e-usług w Gminie Miejskiej Kłodzko" współfinansowany przez Unię Europejską ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego w ramach Regionalnego Programu Operacyjnego Województwa Dolnośląskiego na lata 2014-2020 oraz budżetu Gminy Miejskiej Kłodzko

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.